Časté dotazy

Kořenová čistička diskuze často kladených otázek

Fungování kořenové čističky

V kořenové čističce se komáři nevyskytují, protože jejich larvy potřebují ke svému vývoji volnou hladinu vody, a ta u většiny typů kořenových čistíren, které projektujeme, vůbec není. Komáři se mohou vyskytovat v jezírku, které může být zařazeno za čistírnou (jakoukoli, nejen kořenovou), ale většinou to není problém, pokud je jezírko řádně oživené a osídlené obojživelníky. A to je v podstatě vždy, když je voda slušně vyčištěná. Takže z přemnožení komárů na své zahradě opravdu nemusíte mít strach.

Většinou kořenová čistička nezapáchá. Ale!

Stejně tak jako i u jiných typů čistíren odpadních vod a u kanalizačních objektů obecně není cítit žádný přímý zápach, pokud jsou tyto objekty správně navrženy a postaveny. To je důležité zejména u kanalizačních šachet a u septiků (jímek), kde probíhají anaerobní procesy (bez přístupu vzduchu), které vytvářejí největší zápach. Někdy je cítit mírný zápach i u dobře udělané kanalizace a to zejména, pokud se mění tlaky (jistě dobře znáte). Jinak je ale kořenová čistírna cítit spíše po zemině a rybniční vodě, ale to pouze v případě přímého “očichávání”.

Dokonce ani u francouzského systému kořenové čistírny, kde se pouští surová odpadní voda přímo na povrch filtračních polí není cítit žádný zápach v bezprostředním okolí čistírny. Je to jednak díky optimálnímu návrhu fungování kořenové čističky a také díky rostlinám, které pokrývají celé filtrační pole.

Jak vypadá nátok surové odpadní vody u francouzského systému si můžete prohlédnout na tomto obrázku (filtrační pole není ještě ozeleněno).

korenova cisticka lesetice

Funguje kořenová čistička v zimě aneb největší nesmysl, který se o této technologii traduje

Opravdu si myslíte, že bychom nabízeli technologii čištění odpadní vody, která by řádně fungovala jen každého půl roku? Jak je možné, že výsledky rozborů vyčištěné odpadní vody jsou i v zimě v rámci platných limitů, když mnozí “odborníci” tvrdí, že kořenovka přece v zimě nefunguje?

A myslíte si, že kořenová čistírna na snímku, určená (zatím) pro 20 000 lidí se na zimu vypíná?

kořenová čistička Orhei - zima

Ne, tak tomu opravdu není. Jde pouze o to, že o fungování kořenové čističky v zimě se traduje spousta nesmyslů a to bohužel i mezi odborně vzdělanými lidmi, kteří by přeci jen měli k takovému tvrzení přistupovat více kriticky.

A proč tedy kořenová čistička funguje i v zimě?

Mnoho lidí si myslí, že kořenová čistička čistí vodu pomocí rostlin a pak mají pocit, že když rostliny na zimu uhynou, tak přeci nemůže čistit. To je sice na první pohled logické uvažování, přímo bych řekl “selský rozum”. Problém je v tom, že tak to ale u kořenových čistíren vůbec není. Hlavní podíl na čištění vody totiž mají bakterie, stejně tak jako u každé jiné biologické čistírny odpadní vody. A bakterie přežívají ve filtračním poli kořenové čistírny celoročně. Jediné co se tedy v zimě zásadního děje je, že bakterie snižují svůj metabolismus úměrně s teplotou a tím se snižuje účinnost čistírny třeba o 20-30%. Ale to my, jako projektanti a odborníci zabývající se danou technologií, víme, a proto navrhujeme kořenové čistírny právě na horší zimní období. Optimální funkce čistírny se dosahuje zejména zvětšením plochy filtračního pole. Objem zde nehraje moc velkou roli, i když si to někteří projektanti bohužel myslí. Ve výsledku jsou tedy kořenové čistírny stejného typu větší, čím více jsme na sever a čím je krutější zima. V subtropech by nám například pro kořenovou čistírnu s vertikálním průtokem FYTOVER stačila plocha na jednoho EO 1-2 m2, ale u nás je potřeba plocha 3-4 m2/EO pro zajištění správné funkce. Doufám, že jsem daný mýtus tímto rozptýlil a pokud by problematika zajímala někoho ještě více tak může pokračovat ve čtení další kapitoly nebo nás kontaktovat a zeptat se rovnou.

Doplňující informace k fungování kořenových čistíren v zimě

Kořenová čistírna nečistí vodu primárně pomocí rostlin. Celkový odběr živin rostlinami se pohybuje někde okolo 5-10% dusíku a fosforu. Hlavní procesy čištění jsou v zásadě stejné jako u konvenčních čistíren odpadních vod, s tím rozdílem, že probíhají spíše extenzivně (dle typu kořenové čistírny). Jedná se tedy hlavně o biochemické mikrobiální procesy, u kterých dochází k útlumu v zimním období o cca 10-30%.
Dle provedených výzkumů má teplota největší vliv na odstraňování různých forem dusíku, u ostatních forem znečištění (BSK, NL a další) se zjištěné Arrheniovy koeficienty pohybují v rozmezí 0,95 – 1,05, což znamená, že teplota má velmi malý vliv na dané procesy. Čistírna je však vždy navrhována na znečištění, které je odstraňováno s nejmenší účinností, ve většině případů tedy na účinné odstraňování různých forem dusíku (tzn., že pro odstranění BSK na limity pro vypouštění by byla potřeba menší plocha, než pro amoniakální dusík, čistírna je však dimenzována právě podle odstraňování amoniakálního dusíku).

Stavba kořenové čističky

Kořenová čistírna je standardní technologie pro čistění vody, která bez problémů plní limity dané nařízeními vlády. Povolení kořenové čističky proto již dnes nebývá nějaký větší problém a v podstatě není žádný legální důvod ji nepovolit, pokud v daném místě lze vybudovat i jiný typ čistírny odpadních vod. Jsou ale stále úředníci a odborníci, kteří tuto technologii nemají rádi, ať už z jakéhokoli důvodu. Většinou proto, že ji vůbec nerozumí a zakládají své předsudky na tom, co někde slyšeli / četli nebo zobecňují jeden špatný příklad na všechny další takové čistírny, i když jich dnes v ČR fungují bez problémů a legálně stovky.

Pokud nedošlo k povolení nějaké námi navrhované kořenové čistírny, tak to bylo většinou z důvodu nějakého legislativního omezení (např. kanalizace v obci), než z důvodů nelibosti úředníků.

Další informace k tématu povolení kořenové čističky najdete na našem blogu a pokud řešíte otázku ohledně povolení čistírny v obci s kanalizací, tak na to máme pod tím odkazem docela podrobnou odpověď.

Bohužel, pokud je v obci vybudována splašková (jednotná) kanalizace, tak je dle zákona povinnost se na tuto kanalizaci připojit. To však neplatí v případě, že by tím byla porušena zásada hospodárnosti. To znamená, že úřad musí posoudit, jestli je takové připojení hospodárné a v případě, že ne (přípojka by byla například příliš dlouhá a tedy drahá oproti jinému řešení), tak Vás nelze nutit do takového řešení.

Pak je tu ještě obdobný případ, který je možná i častější. Vy jako investor musíte vyřešit likvidaci odpadních vod v daném okamžiku (např. novostavba rodinného domu), ale zároveň víte, že se v obci plánuje výstavba kanalizace. To ale znamená, že může být hotová třeba za dva roky nebo i za deset let. Pak se přirozeně ptáte, jestli se musíte v budoucnu (za svoje peníze) připojit a celá investice do čistírny odpadních vod tak přijde vniveč, nebo jak to vlastně je. K této situaci existuje výklad Ministerstva zemědělství, který není úplně srozumitelný (jak to tak bývá), ale v podstatě z něj vyplývá, že máte povinnost se připojit, pokud to bude nařízeno obecním úřadem, ale zároveň náklady na zřízení přípojky a likvidaci původní čistírny nese ten, kdo má na připojení zájem.

Relativně nejasný (možná i pro nějaké úřady) je však výklad v tom, že zároveň říká: “Povinnost připojit se …., je vlastník pozemku nebo stavby, …, povinnen … splnit, a to bez ohledu na existenci řádně povolené stavby (např. ČOV)” a o několik odstavců dále je po tom řečeno: “Jsou – li stavba nebo zařízení postaveny a užívány v souladu s podmínkami danými povolením stavebního úřadu, může stavební úřad nařídit nezbytné úpravy jen v případě prokazatelně významného ohrožení a za náhradu újmy, kterou by nařízené úpravy vyvolaly“. Ve skutečnosti je ale situace poměrně jednoduchá, i když se úřady tím velmi často neřídí (buďto tomu nerozumí nebo schválně nechtějí rozumět a dělají bububu na vás jako na laika – co je pravděpodobnější, necháme na vás).

Takže existuje několik variant, co může nastat:

  • V obci je kanalizace (s ČOV) a vy stavíte dům -> máte povinnost se připojit.

Ale! Platí zásada hospodárnosti -> tedy pokud je vzdálenost vašeho domu ke kanalizaci veliká a přípojka by stála hodně peněz, oproti např. domovní ČOV, pak se připojovat nemusíte.

  • V obci kanalizace není a ani se neplánuje -> nemáte žádný problém s ČOV (pokud tedy v místě není např. ochranné pásmo vodního zdroje apod.).
  • V obci se kanalizace teprve plánuje, ale ještě to nějakou chvíli potrvá a vy musíte mít odpadní vody vyřešené pro kolaudaci domu. Pak zdánlivě existuje jediná možnost a to dle úřadů připojit se na budoucí kanalizaci. Není to však takto jednoduché (Respektive tak jednoduché, jak by některé úřady asi chtěly). Takže nejdříve je nutné říct, že povinnost připojit se tu opravdu je, není ale bezpodmínečná.
    • Za prvé – obec musít takové připojení nařídit.
    • Když Vám to nařídí, tak k tomu ale musí mít důvod. Tedy musí říct, jaké je prokazatelně významné ohrožení, které vyplývá z vašeho nepřipojení. A tady se dostáváme takříkajíc k jádru pudla -> Pokud máte řádně povolenou čistírnu a řádně provozovanou (plníte limity apod.), tak zde není žádné ohrožení čehokoli, tedy není ani důvod se připojovat.
    • Pokud však likvidaci odpadních vod nemáte nijak řádně vyřešenou, tak to ohroření zde je a budete se muset připojit.
    • No a nakonec, pokud máte čistírnu a je tam buďto nějaké významné ohrožení čehosi, nebo se o to nechcete dohadovat, tak obec (nebo ten, kdo má na připojení zájem) vám musí uhradit jak přípojku, tak likvidaci daného, legálně provozovaného zařízení

Plánování kanalizace v obci tedy není důvod k zamítnutí domovní ČOV úřadem, protože likvidaci odpadních vod u domu vyřešit legálně musíte a jímka je zároveň (ve většině případů) řešení, které neodpovídá zásedě hospodárnosti. Takže je hlavně důležité nenechat se odradit, když na vás úřad dělá bububu..

Na to je jednoduchá odpověď – různá. No, vlastně to zas tak jednoduché není. Existuje totiž více typů kořenových čistíren a ty mají různou účinnost a podle toho se odvíjí i jejich velikost. Pravda je taková, že těch 5 m² plochy na jednoho ekvivalentního obyvatele bylo stanoveno již před docela dlouhou dobou a pouze pro jeden typ kořenové čistírny – filtrační pole s podpovrchových horizontálním průtokem. Od té doby se ale mnohé změnilo. Ať už se jedná o vývoj technologie nebo zpřísnění norem pro vypouštění čištěné odpadní vody, tak daná velikost kořenové čističky již prostě dnes neodpovídá požadavkům na tuto technologii. Díky vyšší účinnosti jiných typů kořenových čistíren se jejich plocha spíše zmenšila a průměrná velikost námi navrhované kořenové čistírny je 3 m²/EO, ale je možné navrhnout i kořenové čistírny s velikostí 0,5 m²/EO, které budou čistit vodu mnohem lépe než “klasické” kořenovky s plochou 5 m². Skutečnost je tedy taková, že jsme za poslední rok nenavrhli ani jednu kořenovku, která by měla velikost 5m², a pokud Vám nějaký projektant v dnešní době takovou čistírnu navrhuje, tak se mějte na pozoru – nejspíše této technologii nerozumí a používá k návrhu zastaralé normy!

Nenašli jste odpověď na svou otázku?

Zeptejte se rovnou zde.