Po 100 letech získají berlíňané zpět svou řeku

Po 100 letech získají berlíňané zpět svou řeku

Po 100 letech získají berlíňané zpět svou řeku

Převzatý článek – přeložen a upraven – původní článek v angličtině

Poslední plavci se ve Sprévě koupali v roce 1925, kdy byla řeka uzavřena pro zvyšující se znečištění. Jonathan Andrews (původní autor článku) se setkal se skupinou Berlíňanů, kteří získali podporu od vlády, aby přeměnili jeden úsek řeky v místo pro koupání do roku 2025 – tedy 100 let po jeho zákazu.

vizualizace říčního bazénu u Muzejního ostrava v Berlíně
Umělecké zobrazení toho, jak bude kanál Sprévy u Berlínksého Muzea historie přeměněn na plavecký bazén

Říční bazén

Města po celém světě mění své řeky, aby oživila jejich okolí a vytvořila nová veřejná místa (Co ty na to Praho..?). Od Medellinu přes Soul, za poslední destiletí spousta měst přivedla zpět k životu tato velmi často zchátralá území. Některé břehy řek byly přeměněny na nové městské parky jako třeba ve Valencii, kde už v 60. letech nasměrovali tok řeky okolo města, aby vytvořili výstavní městskou zahradu.

Ale v Berlíně míří ještě dál a chtějí vyčistit jeden úsek řeky dostatečně na to, aby tam umožnili lidem plavat. Ačkoli Copenhagen již něco takového udělal ve svém přístavu, Berlín bude první z velkých měst, který takový plán uskuteční na velké městské řece.

Jako první s nápadem “říčního bazénu” přišel Jan Edler v 90. letech. Edler k tomu říká:

V 90. letech se už dalo říct, že se centrum postupně mění. A ten kanál se zdál být jediným místem mimo zorné pole těch, kteří hledali každý kousek volné plochy.

Edler je také pevně přesvědčen, že jádro projektu bylo vždy víc o budoucnosti města než o plavání.

Nevytáhli jsme mapy a neřekli – Hele, pojďme najít nějaké místo v tomhle městě, kde by se dalo plavat. Berlín měl v té době dost jiných problémů. A využití Sprévy jako přírodního zdroje nebylo jedním z nich.

Projekt, který zabírá 1,8 kilometru řeky (vedlejšího povodňového kanálu Sprévy), je rozdělen do třech zón. Jedna zóna je určená k renaturaci řeky, druhá bude sloužit jako vegetační (kořenová) čistírna pro čištění řeky a třetí úsek dlouhý 840 metrů umožní poprvé po 100 letech přístup návštěvníků k řece.

Památková otázka

Spréva protéká kanalizovaným korytem podél berlínského historického Muzejního ostrova (Museumsinsel) – nejstaršího místa v Berlíně.  V 90. letech, po té, co se hlavní město znovusjednocené země přesunulo zpět do Berlína, nastalo stavební šílenství. Edler říká, že hlavní ideou za většinou projektů bylo omladit to staré.

Nikdo se ale nezajímal o rozumnou definici využití území.

Čtrnáct let od chvíle, kdy bratři Edlerové představili svůj projekt, tak jeho podpora postupně vzrůstala až do podoby neziskové organizace s 15 členy. Dnes má tato organizace 700 členů a získala podporu z různých zdrojů ve výši 4 miliónů euro a má podporu od federální vlády i městského zastupitelstva.
Dotace od německé nadace Lotto umožnila vytvořit základní studii proveditelnosti s ohledem na kvalitu vody a ochranu před povodněmi. Závěry této studie byly zveřejněny v říjnu 2015.
Ale plánované umístění nového veřejného prostoru, znepokojilo některé místní obyvatele.

Místní se obávají, že charakter místa jako světového kulturního dědictví bude narušen, a že se ignoruje hostorická důstojnost Muzejního ostrova. A budou zde rozpory mezi zájmy těch, co se přišli koupat, návštěvníky muzeí a turistů zajímajících se o kulturu.

Edler je velmi zaměstnán rozšiřováním povědomí o projektu a jeho účelu. Pověřil specialisty, aby zaznamenali a vyhodnotili všechny historické vrstvy dané lokality včetně všech prvků kulturního dědictví.

Vysvětlování projektu veřejnosti velmi pomáhá a mnoho obav už bylo rozptýleno, když se lidé seznámili s detaily projektu.

Co znečišťuje Sprévu

Ačkoli se kvalita vody ve Sprévě za uplynulá destiletí znatelně zlepšila, řeká stále není bez znečištění.

“Spréva samozřejmě nevtéká do Berlína nedotčená,” říká profesor Heiko Seiker, stavební inženýr, hydrolog a čestný profesor na Technické univerzitě v Berlíně.

Jako hlavní jsou zde sulfáty z hnědouhlené těžby z lužického regionu. K tomu ještě pesticidy a hnojiva ze zemědělství a zbytky z odpadů z měst a vesnic v Sasku a Brandenbursku.

A na vrcholu toho všeho je množství odpadků a odpadních vod, které se dostávají do řeky přímo v Berlíně.

Když mluvíte s někým z údržby města, tak je úžasné si poslechnout, co všechno z řeky vyloví: pohovky, nákupní vozíky a dokonce třicet kol.

Ale i přes to všechno je největším znečišťovatalem Sprévy odpadní voda, včetně všeho, co je spláchnuto do řeky za deště – cokoli od těžkých kovů, oděrků z pneumatik, zbytků olejů, cigaretových nedopalků a čistících prostředků.

“A nezapoeňme také na psí výkaly”, říká Sieker. “To je velký problém v Berlíně – 50 tun denně. Těžké si to představit.”

Jako mnoho měst využívá Berlín jednotné kanalizace, která odvádí splaškovou vodu spolu s tou dešťovou. Když je velký déšť, tak se voda z odlehčovacích objektů dostává nečištěná přímo do řeky.

“To se děje záměrně, protože čistírna odpadních vod nemůže zpracovat tak velké množství vody”, vysvětluje Sieker.

Jak vyčistit řeku

Aby se dalo bojovat s tímto znečištěním a povedlo se vyčistit Sprévu předtím, než přiteče do koupací zóny, tak se organizace rozhodla pro instalaci přirozeného vegetační filtru (tedy kořenové čistírny), který má mnohem menší provozní náklady, než strojní filtrační systém s velkou spotřebou energie. Přírodní čištění navíc nebrání ani průchodu větších vod, které v případě povodní přitékají z hlavního toku do tohoto odlehčovacího koryta.

Spréva bude čištěna rákosovým štěrkovým filtrem – tedy kořenovou čistírnou, kterým bude vertikálně protékat 1.5 m³ vody za sekundu. Aby nebyla velikost této kořenové čistírny příliš veliká, tak bude filtrační pole aktivně provzdušňováno (jedná se tedy o aktivně provzdušňovanou kořenovou čistírnu). Sieker říká, že tento typ kořenových čistíren se s úspěchem používá už roky pro čištění odpadní vody a bazénové vody.

The Spree water will be purified through a reed-gravel filter
Sprévu bude čistit kořenová čistírna

V případě potřeby bude možné doplnit čištění o další stupeň, jako třeba UV desifenkci, ale v této chvíli to není považováno za potřebné. Místo je pro to však vyčleněné mezi koncem kořenové čistírny a začátkem koupací části. V tomto místě bude také postaven nový jez, který bude udržovat hladinu vody ve filtračním systému na stejné úrovni.

Pod kořenovou čistírnou budou nainstalovány obdélníkové profily (nejspíše rámové propusti – tzv. benešáky) pro převod povodňových vod. Když bude říční bazén v provozu, tyto propusti budou uzavřené a otevřou se až teprve v případě povodně. Hydraulické výpočty ukázaly, že propusti jsou schopné převést požadovaných 50 m³ vody za sekundu. Nový nastavitelný jez bude vybudován také na konci bazénové části těsně před místem, kde se tento odlehčovací kanál spojuje s hlavním tokem řeky. To zabrání tomu, aby se voda z hlavního toku dostávala do koupací části. Také se jezem dá regulovat výška hladiny v koupací části tak, aby byla vždy několik centimentrů nad hladinou vody v hlavním toku.

Jez se samozřejmě dá také sklopit v případě povodní nebo v případě potřeby vplutí lodě do kanálu. A kromě toho bude také fungovat jako “skimmer” v případě normálního bazénu – tedy budou přes něj odtékat nečistoty plující na povrchu.

Edler a jeho tým ze spolku Flussbad Berlin e.V. teď míří od konceptu k reálnému projektu hotovému do konce roku 2018.

Sieker k tomu dodává

Skvělá věc na tomhle projektu je to, že se nejedná pouze o vytvoření jednoho izolovaného koupacího místa, ale že to dostalo problém znečištění řeky na úplně jinou úroveň debaty. Ale také bychom neměli podceňovat tu ideu moct si zaplavat na takovém místě. Je to opravdu unikátní zážitek.

A já k tomu dodávám

Co ty na to Praho?

Leave a Reply