Kořenová čistírna pro školu Sidwell Friends School

Kořenová čistírna pro školu Sidwell Friends School

Kořenová čistírna pro školu Sidwell Friends School

Nádherný příklad využití přírodního čištění a šetrného hospodaření v praxi

Soukromá škola Sidwell Friends School, vycházející z kvakerských principů svého zakladatele Thomase Sidwella, se může pochlubit nejenom velkým počtem žáků, kteří se stali americkými prezidenty, ale také něčím z mého pohledu ještě zajímavějším. Dvůr budovy, která je sama o sobě povedená, je totiž tvořen kaskádou mokřadů a jezírek.

Nejedná se ale pouze o okrasný prvek, ale o plnohodnotnou kořenovou čistírnu, která řeší veškeré odpadní a dešťové vody produkované danou budovou.

Sidwell Friends School

Odpadní voda nemusí být odpad

Normálně se odpadní voda z takovýchto budov odvádí do centrální kanalizace a dlouho, dlouho putuje, než doputuje kanalizací do centrální čistírny odpadních vod. Tam se voda vyčistí a vypustí do vodního toku. To všechno stojí peníze nejen postavit, ale hlavně pak takovou infrastrukturu provozovat a udržovat. A na konci nám všem, kromě o něco lehčí kapsy za stočné, také velmi často zbyde voda, která není až tak dobře vyčištěná, jak bychom potřebovali (fosforu je většinou pořád nadbytek) a hlavně není tam, kde bychom ji potřebovali – tedy v krajině (i té městské).

V Sidwellu si ale čistí vodu přímo na místě, částečně bez potřeby elektrické energie a za použití minimálního rozsahu technické inrastruktury. Čistírenský cyklus začíná v sedimentační nádrží plné anaerobních bakterií, které napomáhají prvotnímu odstranění organického znečištění a pevných látek. Poté je voda vyčerpána na skrápěný biofiltr, odkud již sama odtéká do série terasovitě uspořádaných mokřadů. Poté, co odpadní voda projde celým systémem, tak již jako vyčištěná vstupuje zpět do školní budovy, kde se shromaďuje v nádržích pro opětovné použití, například pro splachování.

Sidwell Friends School

Dešťová voda jako zdroj, ne problém

U dešťové vody se to má podobně jako s tou odpadní. Také se ji většinou snažíme co nejrychleji odvést pryč z daného místo. Nejenom, že se tím zvyšuje riziko záplav na dolních úsecích toků, ale také se tím připravujeme o vodu přímo v daném místě, která by se normálně vsákla a doplňovala tak zásoby podzemní vody. Tento stále velmi rozšířený způsob odvádění dešťových vod, tak ve svém důsledku způsobuje více škody, jak užitku. Navíc ta původně celkem čistá dešťová voda, už zas tak moc čistá není, když spláchne všechny ty střechy, silnice, parkoviště apod.

V Sidwellu na to šli ale úplně jinak. Hospodaření s dešťovou vodou je zde opravdu vzorové – je lokální, řešené přírodně a modulárně a navíc levně.

Dešťová voda je nasměrována do okrasného jezírka, které má samo o sobě určitou retenční kapacitu. Část vody je zároveň shromažďována v podzemní nádrži, která slouží pro doplňování vody v jezírku v suchém období.

Sidwell Friends School

Pokud je kapacita jezírka překročena, tak se voda přeleje do tzv. dešťové zahrádky (relativně časté řešení vsakování v USA – u nás bohužel věc málo známá a málo využívaná), odkud se vsakuje do půdy a teprve až další přebytečný odtok je nasměrován do městské kanalizace a sveden do místní řeky. Dešťová zahrádka vlastně funguje obdobně jako nivní plochy u potoků, které jsou nepravidelně zaplavované, a díky tomu je na ně vázaná i zajímavá vegetace.

 

Sidwell Friends School

Modrá úsporám?

Takovýchto realizací je potřeba více a zvláště je potřeba tento přístup k hospodaření s vodou propagovat v České republice. Snad se o tom nebude jen mluvit a opravdu se “modrá úsporám” bude ubírat obdobným směrem. Snad budeme mít šanci se také na takové krásné stavbě někdy podílet.

Článek převzat z webu pruned.blogspot.cz/ – originál v angličtině najdete zde. Článek není přeložen doslovně a je krácen.

Leave a Reply