Kořenová čistička nevýhody

Kořenová čistička nevýhody

Kořenová čistička nevýhody

Kde se berou mýty a pověry?

Na internetu je dnes možno najít mnoho infomací o kořenových čistírnách odpadních vod a jaké že má kořenová čistička nevýhody a vůbec to vlastně nefunguje. Bohužel, jak tomu tak bývá, vyskytuje se na webu spousta dezinformací a různých pověr o tomto způsobu čištění. Pro úplnost dokládám odkazy na takové články – např. http://www.ekomonitor.cz/publikace/clanky/nevhodnost-korenovych-cistiren-pro-cisteni-odpadnich-vod-v-obcich nebo http://jezirka.info/rubriky/stavba-jezirka/

I když služeb společnosti, která stojí za druhým odkazem hojně využíváme pro jejich perfektní sortiment, tak uvedené informace o kořenovkách jsou více než zavádějící. Ano, samozřejmě i kořenová čistírna nemusí fungovat, ale stejně tak nemusí fungovat ani mechanicko-biologická čistírna nebo jakýkoli jiný systém čištění vody. Nefukčnost systému je většinou způsobena jedním z několika důvodů:

  • špatným návrhem,
  • špatným provedením,
  • špatným provozem.

V nejhorším případě je možné se setkat i se všemi důvody najednou a pak takový stav určitě nelze svádět na samotný způsob čištění.

DSCF5182

Takže jaké má kořenová čistička nevýhody, které ve skutečnosti při správném návrhu a realizaci žádným problémem být nemusí. Budu postupovat dle “nevýhod” uvedených v článku “Nevhodnost kořenových čistíren pro čištění odpadních vod v obcích” na Ekomonitoru od Ing. Jana Kašpara (viz odkaz výše). Nevím sice, kde své informace čerpal pan Kašpar, ale vzhledem k tolika dezinforacím uvedeném na jednom místě, jsem se rozhodl na daný článek reagovat, dle svých profesních znalostí z projekce a realizace těchto čistíren a na základě prostudované odborné literatury.

Jaké má tedy kořenová čistička nevýhody?

  1. Kořenové čistírny jsou obecně velmi náročné na plochu – v řešeném článku je uveden údaj 10 m2 na jednoho ekvivalentního obyvatele (EO), který se však nezakládá na skutečnosti. Ve většině případů se kořenovky navrhují v rozmezí 5-6 m/ EO (úprava 29. 3. 2016: my již po dva roky navrhujeme čistírny s plochou 3 -4 m², holt doba se vyvíjí). Samozřejmě je možné se v určitých případech setkat i s větší plochou, ale popravdě – je plocha takovou nevýhodou, které zavrhuje využití kořenovky ve většině případů. V naší projekční praxi jsem se zatím nesetkal s případem, kdy by plocha filtračního pole byla neřešitelným problémem pro realizaci kčov v daném místě. V případě opravdu omezeného místa je možné čistící proces u kořenovky zintenzivnit takovým způsobem, že nám stačí i 0,5-1 m/ EO (to už je tedy opravdu speciální případ, který je naším vnitřím know how, ale lze toho dosáhnout za cenu o něco vyšších provozních nákladů). Podstatné u pasivního čištění odpadní vody ale přece není plocha, ale peníze ušetřené provozem takového systému oproti konvenční aktivní čistírně. Vždy musíme porovnat náklady (zabraná plocha) vůči výnosům (ušetřené provozní prostředky), abychom mohli rozhodnout, jestli potřebná plocha je opravdu tak velkou nevýhodou kčov.
  2. “Vzhledem k povaze (kořenové) ČOV dochází v mimovegatačním (zimním) období ke značnému poklesu čistícího efektu” – to je neustále se opakující se “nevýhoda”, která je nám projektantům předhazována. V zimním období opravdu dochází k poklesu účinnosti čistírny oproti vegetačnímu období. Jestli je však pokles účinnosti o 10-20% značný, tak to neumím posoudit. Spíše bych ale řekl, že to není nic dramatického. Navíc se s tímto poklesem počítá už při návrhu čistírny. Plocha čistírny je tak velká, aby dokázala vodu vyčistit na dané limity i za zimního období. My nově navrhujeme i zateplené kořenové čističky, které jsou schopny si v tělese filtru udržet teplotu nad nulou i při teplotách překračujících -10°C. (úprava 29. 3. 2016: k tomuto grandióznímu a stále se opakujícímu se nesmyslu se blíže vyjadřujeme v sekci často kladených otázek)
  3. “K zanešení filtračního lože vlivem přitékajících nerozpuštěných látek a vlivem biochemických reakcí dochází v průměru za 6 let provozu” – k zanesení dle odborné literatury dochází sice v průmeru za 10-15 let provozu (úprava 29. 3. 2015: a samozřejmě ne celého lože, ale pouze začátku), ale to není tak podstatné. Důležité je říci, za jakých podmínek k zanášení dochází. Je to zejména v případě moc malé frakce štěrku na rozvodné zóně, velkému bodovému zatížení znečištění (vodu je potřeba rozvést na co největší plochu) nebo špatnému předčištění. Zanesení bývá největší pouze na několika prvních metrech filtračního pole (cca do pěti metrů – u velkých obecních čistíren), takže je nesmysl tvrdit, že se musí odstranit celá štěrková náplň. Stačí vyměnit tyto první metry, ale nejjednoduší je řešit tento problém už v návrhu čistírny umístěním větší frakce štěrku do rozvodné zóny (fr 32-63 případně 63-125). V takovém případě může fungovat čistírna bez problémů s kolmatací pár desítek let.
  4. Dalším z vážných nedostatků je fakt, … (že kčov) nedokáže odstraňovat ani formy dusíku ani celkový fosfor, což je dnes běžný požadavek legislativy. – Pravdou je, že běžná kořenová čistírna (úprava 29. 3. 2015: filtrační pole s horizontálním průtokem) si neumí poradit dobře s dusíkem ve formě amoniaku a celkovým dusíkem (NOx naopak umí odstraňovat perfektně). To je dáno převážně anaerobním prostředím uvnitř filtračního pole. K odstranění amoniaku je potřeba aerobní prostředí, které je zajištěno zejména u kořenů rostlin. Klasická horizontálně protékaná kořenová čistírna umí odstraňovat celkový dusík cca z 30-60%. Zvýšení účinnosti je možno dosáhnout návrhem čistírny jako vertikálně protékané s lepší kyslíkovým režimem nebo aktivním provzdušňováním, kde je možno dosáhnout účinnosti srovnatelné s klasickými čistírnami ale s menšími provozními náklady. Fosfor je problémem pro každou čistírnu. Je nutné ho buďto chemicky srážet (což není vůbec levná záležitost) a to se dá jednoduše aplikovat i v případě kořenové čistírny, nebo je možně využít sorpce fosforu na specifické substráty. My v našich návrzích (když je požadavek na odstranění fosforu) využíváme druhého případu s využitím speciálně upraveného substrátu s vysokou sorpční kapacitou, který je po naplnění jeho kapacity možné využít jako hnojivo (takové řešení vám nikdo jiný nezajistí).
  5. “Při vší úctě kořenová čistírna k nejlepším dostupným technologiím nepatří.” – ano, kořenová čistírna odpadních vod není zařazena mezi nejlepší dostupné technologie, i když dokáže čistit odpadní vodu se stejnou účinností a za menší provozní náklady jako ta nejlepší dostupná technologie uvedená v seznamu pro čistírny pro malé obce, cž je nízko až středně zatěžovaná aktivace nebo biofilmové reaktory. Proč tomu tak je, by byl námět na úplně jinou diskuzi..

Takže jaké to má kořenová čistička nevýhody? No hlavně přece nečistí v zimě.. Ano, a proto se navrhují i u měst pro 20 000 obyvatel..

kořenová čistička Orhei - zima

3 comments

Leave a Reply